Rozdílné názory o vzniku nemocí (kauzální příčina)

 

Pasteur a Dechamp jsou protiklady jako jin jang.

A jsou důležité obě veličiny. Jak síla útoku, tak i síla obrany.

Infekce je jako válka. (Mudr. Jonáš)

Posilovat sílu obrany – své obranyschopnosti, imunity, tak i oslabovat sílu útoku mikroorganismů. Nebýt tam, kde je jejich vysoká koncentrace. Protože i silná obrana se jednou vyčerpá a padne pod neustálými ataky. Nebo může být nemoc opravdu velmi agresivní.

Proto i silní a zdraví jedinci můžou zemřít !

 

Tao medicína uznává oba protiklady.

Zkoumá i hloubku proniknutí nemoci do organismu (6 vrstev) a tedy i rozdílné projevy nemoci a způsob léčby.(etiopatogeneze)

Je to jako když píchneme prst do nafouknutého balónku. Čím hlouběji prst ponoříme, tím větší tlak nám brání v dalším postupu.

Stejně tak i tělo se brání čím dál víc, je vybuzeno, dává do léčby stále více energie.

Protože pokud nemoc vniká do hlubších vrstev je nebezpečnější a nebezpečnější.

Je tak silná, že se dostala až tak hluboko. A zvyšuje se tím riziko smrti.(tělo nebude mít sílu se ubránit)

 

Pasteur (1822-1895) - Nemoci způsobují mikroorganismy, které napadnou tělo zvenčí.

Díky němu západní medicína udělala obrovský pokrok v dezinfekci a hygieně. Dříve chodili lékaři mezi pacienty se špinavýma botama, nemyli si ruce, chodili od pitevny k rodičkám. Proto byla obrovská úmrtnost.

Prokázal, že kvašení je životní projev mikroorganismů, že různé mikroorganismy způsobují různé typy kvašení, a vypracoval metodu tepelné sterilace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. Pasterace.

Byl prvním lékařem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby samého a ustavil zásady, jak v této oblasti postupovat. Vyvinul a prováděl očkování proti anthraxuslepičí choleře a prasečímu moru

Pasteurova výmluvnost pomohla k vítězství jeho teorii choroboplodných zárodků, která zcela ovládla myšlení lékařů minulého století a panuje dodnes.

Antoine Béchamp - nemoc zvenčí přijde jen tehdy, když se v těle změní „terén“. Má vhodné podmínky.

Mikroorganismy musí mít prostředí vhodné pro vlastní množení. Jako jakýkoli jiný živý organismus. I člověk se nemnoží v jemu nepříznivých podmínkách. V poušti, nebo v Arktidě.

Béchamp objevil microzymy — nesmrtelné enzymy.

Po dlouholetém bádání dospěl k přesvědčení, že microzymy jsou pro život důležitější než samotné buňky!

To ho přivedlo k základní ideji, že příčinu nemocí je třeba hledat uvnitř těla. (stav těla, imunity-obranyschopnosti)